Mezinárodní závody šeltií - 6. ročník – 10. – 11. 10. 2009 Korneuburg

Minulý rok jsem psala, že letos se na „mistrovství šeltií“ podíváme do Švýcarska. Nakonec tomu tak nebylo a byli jsme pozváni do rakouského Korneuburgu. Jedním z důvodů byl i zájem uspořádat soutěž blíž ostatním státům a zvýšit tím účast. Soutěž se konala o dva týdny dříve než jsme byli zvyklí a poprvé na koberci. Upřímně věřím, že na koberci to bylo zároveň naposledy. Tento povrch rozhodně neodpovídá úrovni, jakou by soutěž měla mít a výkony psů se nedají s předešlými roky, v koňských halách, příliš srovnávat. Osobně jsem byla v hale v Korneuburgu poprvé a vůbec jsem netušila, co mě čeká. Skoro ani nemohu pochopit, že se v této hale pořádá tradiční rakouský winter cup. Jedná se o velkou halu – sklad, kde je přehrazená malá část a na té natažený modrý koberec. Rozměry koberce jsou 26 x 22 metrů ! (pozn. podle českého řádu agility je minimální rozměr 40 x 20 metrů). K dispozici je ještě malá klubovna kam se chodilo na jídlo, ovšem poměrně dost zakouřená. Hala měla stále otevřené dvoje dveře ven, vevnitř byla větší zima než venku a když přes den svítilo sluníčko, litovali jsme, že se neběhá na trávníku před halou.

Posuzovat přijeli Iveta a Roman Lukáčovi, kteří jsou podle jejich slov na velikost parkuru zvyklí. V sobotu ráno nás překvapilo, kolik nevyužitého místa ještě Ivetě zůstalo.  I přesto, že se rozhodčí snažili aby byly parkury alespoň trochu běhavé, na psech bylo vidět, že mají s kobercem velké problémy. Zvláště v tomto termínu, kdy to pro většinu psů byl po venkovní sezoně první závod na koberci. Parkury pro nás nebyli technicky obtížné, o to více jsme se však potýkali s povrchem.

Startovné na tento závod bylo trochu vyšší než obvykle, nicméně jsme  na sobotní prezenci jako tradičně dostali trička s logem závodu.

Počet startujících byl 60 small, 66 medium a  3 large. O něco méně než loňských 171 týmů. Tentokráte však z 10 zemí: Rakouska, Německa, Holandska, Belgie, Švýcarska, Slovinska, ČR, Itálie, Maďarska a Lucemburska.

Za českou republiku letos startovalo 10 týmů: já se Sisi, Andrea Valentová s Daffem, Monika Marková s Vinnie, Radka Valentová s Česem, Alena Vocelková se Zippy, Lucie Dušková s Lili, Holly a Kleou, Helena Klivanová s Kery a Sindy. Není to sice tak úplně málo ale vzhledem k blízkosti závodů to mohlo být rozhodně více. Dost nešťastně se ve stejném termínu pořádal „speciál šeltií“ v Dubenci, kde soutěžilo 12 šeltií small a 13 šeltií medium. Škoda, že si závodníci nepřijeli raději zazávodit na mezinárodní soutěž s opravdovou šeltií konkurencí.

Stejně jako každý rok, i letos si pravidla a program určoval organizátor a řekla bych, že jsme se letos dočkali typicky českých pravidel. Soutěž jednotlivců se skládala ze součtu agility a jumpingu a stejně tak i soutěž družstev, kde mohly startovat 4 týmy a počítaly se výsledky tří nejlepších. Neběhalo se tedy žádné finále ani žádné běhy podle kategorií, těžko tedy říct, jaké výkonnostní úrovně týmy byly. Další změna byla i v tom, že již nebyl jeden den věnovaný soutěži jednotlivců a druhý den soutěži družstev, ale v sobotu se běhala první kola obou soutěží a v neděli obě finále.

V sobotu po prezenci se konal slavnostní nástup a pak nás už čekal jumping jednotlivců, v pořadí large, medium, small.

V kategorii medium vyhrála 14letá Kathi Meyer z Rakouska, které se celý víkend velmi dařilo. Letos jsme ji mohli vidět i na mistrovství světa. Z našich doběhla pouze Andrea a umístila se na pěkném 6. místě.

V kategorii small vyhrál Nickels Hinky z Německa. Z našich doběhla nejlépe Helena na 11. místě pouze s trestnými body za čas, Monika s jedním odmítnutím skončila 13. a já se Sisi po chybě ve slalomu 20. místo

Po jednotlivcích byl postaven parkur pro agility družstev. Všichni členové každého družstva běhali pohromadě i přesto, že byla družstva složena z různých velikostních kategorií. Startovní listina byla připravena bez možnosti zvolit si pořadí ve družstvu, a to tak aby vždy běhalo co nejvíce psů z jedné kategorie. Pokud tedy v jednom družstvu končili medium, v dalším začínali a pak se snižovaly překážky. Nezdržovalo to tak, jak by se zdálo a dodrželo to atmosféru družstev.

Prohlídky byly přizpůsobeny prostoru parkuru, i přesto že 5 skupin zabralo dost času. V každé skupině prohlíželo pouze 7 družstev.

Lucka Dušková soutěž družstev neběhala, ostatní byli rozloženi do tří družstev. Družstvo Czech shelties, kde jsem běhala já, Andrea, Radka a Monika, získalo dvě odmítnutí (já a Monika obě na slalomu), a Radky diskvalifikaci a umístilo se na 8. místě

Družstvo Black and White, kde startovala Helena s oběma psy, dále pak Eva Gaffron, češka trvale žijící v Rakousku s českým psem a Heinz Ganzi, se umístilo na 4. místě s jednou chybou a trestnými body za čas.

Alenka běhala v družstvu se dvěma milými účastnicemi z Rakouska (dokonce jí věnovali tričko s názvem jejich družstva), tento běh však dokončila pouze ona, s jedním odmítnutím.

Z tohoto běhu byly vyvěšeny i výsledky jednotlivců bez ohledu na velikostní kategorie. Nejlepší byl Walter Meyer, Andrea obsadila pěkné 9. místo.

Tím skončily sobotní soutěže a odebrali jsme se ubytovat. Účastníci minulých ročníků byli velmi zklamáni, že na sobotní večer nebyl připraven žádný program. Nekonalo se klasické posezení šeltiích přátel ani raut. 

V neděli ráno se začínalo finálovým jumpingem družstev. Czech shelties obsadilo 7. místo poté co Andrea získala chybu a odmítnutí a Radka diskvalifikaci. Družstvo Black and White mělo pouze trestné body za čas a umístilo se na krásném druhém místě. Alenka se ve svém družstvu diskvalifikovala.

I z tohoto běhu byly vyvěšeny výsledky jednotlivců, běh vyhrála Sabine Zepf z Německa, druhá byla opět skvělá Kathi Meyer. Monika byla 13. já 15.

V celkovém součtu družstev se Czech shelties umístilo na 6. místě a Black and White na krásném 2. místě.

Následovalo očekávané finále jednotlivců, které se běhalo podle pořadí ze sobotního prvního kola. Lucka Dušková se kvůli úrazu psa v neděli již nezúčastnila.

V kategorii medium vyhrál Walter Meyer (letos čtvrtý na MS), jeho dcera Kathi tentokrát doběhla třetí. Andrea s čistým během obsadila 8. místo. Alenka dokončila běh s 2 chybami a odmítnutím na 27. místě.

Pro celkový součet to znamenalo Andrey moc pěkné 4. místo. Vyhrála Kathi Meyer, vítězství v této kategorii tedy zůstalo v rodině, minulý rok vyhrál její otec Walter.

Ve small bodovali psi z českého chovu,  vyhrála Lisa Brandstetter z Rakouska s fenkou Celebrita z Ďáblovy Studánky, druhá byla Eva Gaffron a Monika se umístila na 4. místě.

V součtu small byli pouze čtyři týmy bez chyb. Snad zde trochu chyběla loňská konkurence. Nezúčastnil se loňský vítěz Daniel Schröder ani loni vynikající Kathleen De Gussem. Vyhrál Nickels Hinky z Německa, Monika s Vinnie se umístila na 6. místě.

Na plánované vyhlášení se chvíli čekalo, byla objednaná živá hudba. Zúčastnili jsme se ještě slavnostního nástupu, zatleskali Romanovi za slovenskou úvodní řeč, Andrea nám všem vyzvedla výkonnostní průkazy na které si nikdo jiný ani nevzpomněl a pak už zpět domů a zase za rok...

Své názory jsem shrnula v článku. Zajímaly mne však ještě názory ostatních českých účastníků.

Za sebe mohu pouze dodat, že pro Sisi to byly první závody na koberci po 8 měsících a bylo mi jí skoro až líto. V průběhu víkendu se to lepšilo, první běh byl nejhorší. Velmi se snažila ale klouzavý povrch jí dělal problémy, díky čemuž v sobotu dvakrát chybovala na slalomu. Co se týče závodu jako takového, doufám, že se zase vrátí do koňských hal, bude více o sbližování lidí a méně o vydělávání peněz, jako dřív. Určitě se ho ale budu zase ráda účastnit.

Andrea s Daffem, závodu se účastnila podruhé, může porovnávat s loňským Weselem. Letos se ti dařilo. Jak se ti soutěž líbila?

Radka s Česem (nebo Česim??) jedny z vašich společných prvních závodů. Jak se ti v Rakousku běhalo?
Byl to náš teprve druhý start v naší agility kariéře a první v hale na koberci. Závod mě překvapil poněkud zvláštní atmosférou, kterou umocňovalo prostředí velmi malé skladištní haly a velmi klouzavý koberec.

Monika s Vinnie – tohoto závodu jsi se účastnila v roce 2006 můžeš závody trochu porovnat a zhodnotit jak se vám dařilo?

Alenka s dvouletou fenkou Zípou, běháte první sezonu, byly to vaše první takhle velké závody, jak bys je shrnula?

Šampionát šeltií v Rakousku byl náš první větší závod. Měly jsme velký problém s kobercem - byl to náš první letošní start na něm, od toho se také odvíjela spousta chyb v našich bězích. Naše výkony nebyly nijak úžasné, umíme podat i lepší. Jinak se mi na závodech moc líbilo, organizace byla dobrá a celkově to byly příjemné závody.

Lucko, v sobotu jsi běhala se 3 psy, přesto že s jedním byl přihlášený tvůj taťka, v neděli jste již nepřijeli, tuším že kvůli sobotnímu úrazu Lili. Co se stalo a jak se ti v Rakousku líbilo?

Heleno, máš dvě mladé fenky, do Rakouska co by kamenem dohodil, jezdíš tam na závody častěji? Velmi se ti dařilo především v soutěži družstev, jak se ti závody líbily?

Ano do Rakouska jezdím častěji a velmi se mi tam líbí. Jsou tam vždy příjemní lidé a dobrá atmosféra,což se u nás vždy říci nedá.
Závody se nám samozřejmě líbily  i když se nám ve všech bězích nedařilo úplně perfektně,ale i tak jsme si to moc užily.